Ideálním místem pro započetí poznání polské části Tater je město Zakopane, které je mimo jiné vyhlášeným lyžařským střediskem. V Zakopanem se nachází rovněž Muzeum Tatrzanskie, kde je možno poznat mnoho zajímavostí týkajících se hor, zejména jeho flóry a fauny. Zakopane je příjemné městečko. Pro turisty a lyžaře je přímo rájem.
Zakopane láká v každém období
Zakopane leží v nadmořské výšce 730 až 1000 metrů. Je to největší polské středisko turistiky a zimních sportů. Má přibližně třicet tisíc stálých obyvatel. Ročně ovšem Zakopane navštěvuje přes dva a půl milionu turistů.
Zakopane je jedním z nejatraktivnějších míst na severním úpatí Tater, které láká turisty doslova ve všech ročních obdobích. Nejznámější ulice Krupówki nabízí návštěvníkům typické výrobky místních horalů zhotovené z vlny, dřeva, kůže a jiných místních surovin. Zkrátka nepřijdou ani milovníci historie a kultury. Kromě funkčního kostela lze navštívit i historický dřevěný kostelík, muzeum Harenda i architektonicky zajímavé vily Cicha, Koliba a Pod Jedlami. Tatranské muzeum najdeme v ulici Krupówki.
Vzhůru do hor
Nejvyšší horský masiv alpského typu v tomto regionu je součástí Tatranského národního parku a sousedí se stejnojmennou chráněnou rezervací v příhraničním Slovensku. Místní lidé s největší pravděpodobností doporučí výlet na Kasprowy Wierch, kam se dostaneme pěšky nebo vlakem z Kuznice, označované mnoha průvodci za vstupní bránu do Tater. Dalšími z turistických atrakcí je největší tatranské jezero Morskie oko. Dominantu Zakopaného tvoří Giewont, ostrý vápencový štít, který připomíná některé vrcholy východních Alp. Jeho vrchol završuje 15 metrů vysoký železný kříž, který je vidět téměř odevšad. Giewont patří k „posvátným“ vrcholům, který snad žádný z polských návštěvníků Zakopaného nevynechá, a tak okolí kříže bývá za slunných letních dnů doslova v obležení. Zlatým hřebem je výstup na Rysy (2499 m), nejvyšší štít polské části Tater.
Zakopane: Lyžařské středisko
Zakopane v zimě navštěvují lyžaři z celého světa. K dispozici jsou mimo menší vleky lanovky na Kasprowém Werchu, na Nosalu (slalomový svah, sjezdovky pro náročnější lyžaře), na Butorowém Wierchu.
Běžecké tratě jsou zejména v jižní části Zakopaného, v okolí lyžařských můstků, trasy pro krátké i delší výlety.
V Zakopanem najde lyžař veškerý servis a služby, na jaké je zvyklý z jiných evropských lyžařských středisek.
Zakopane: Co ochutnat
- Každý, kdo zavítá do Zakopaného, má také příležitost ochutnat znamenité ovčí sýry uzené i neuzené, jichž je k dostání několik desítek druhů. Populární sýry zvané „oscypki“ jsou k maní doslova na každém rohu a na tržnicích.
- Další nabízenou pochoutkou jsou různé „zapiekanki“ (bílé pečivo zapečené s různou náplní a sýrem),
- trubičky se šlehačkou,
- preclíky
- a bylinný čaj „herbata“.
V Zakopanem bývaly hutě i lázně
Počátky obce sahají do druhé poloviny 16. století. Za zakladatele bývá považován Štefan Bátory. Na počátku 17. století byla obec známa pod názvem Nowa Osada. Pojmenování Zakopane se poprvé objevuje v dokumentu vydaném králem Sigismundem III. Vasou v roce 1630. Za vlády Stanislava Augusta Poniatowského bylo v Tatrách objeveno ložisko železné rudy a v blízkých Kužnicích byly roku 1776 vybudovány hutě. O půl století později koupil Zakopane i patnáct okolních vesnic Emanuel Homolaes. Roku 1889 se stal majitelem panství hrabě Wladyslaw Zamoyski, který po 35 letech vše věnoval státu. Ve druhé polovně 19. století se Zakopane stalo lázeňským střediskem. Léčily se zde zejména plicní choroby.
Foto: Východ slunce na Giewontu, polské Tatry, Zakopane. (sxc.hu)
