Trhy v Polsku

Polské tržnice v česko-polském příhraničí žijí především ze zájmu českých nakupujících. Nakupující Češi tvoří na trzích v Polsku drtivou většinu zákazníků. Kromě nižších cen láká české návštěvníky různorodost nabídky či jiné druhy zboží než u nás. Jako velkou výhodu Češi pociťují i to, že ač nakupují v zahraničí, nemusí umět žádný cizí jazyk, prodávající češtině rozumí a na u mnoha obchodníků lze nakupovat i za české koruny.

Polské tržnice, symbol svobodného podnikání

Polské trhy zažily největší boom v 90. letech, kdy se po pádu komunistických režimů mohlo jednak svobodně cestovat, bez větších problémů převážet zboží, ale zejména volně podnikat.

Protože v té době bylo nutno hranice mezi státy překračovat jen v místech hraničních přechodů, tvořily se hlavně v sobotu na hranicích s Polskem nekonečné kolony aut nakupujících. Nebylo žádnou výjimkou, že se do Polska na nákupy vypravovaly i zájezdní autobusy – buď od různých spolků nebo zájezdy do Polska nabízely i menší regionální cestovní kanceláře. Poláci – jejichž obchodní zdatnost je téměř národním rysem – operativně reagovali na požadavky českých zákazníků, a tak byly trhy v Polsku  vždy o nějaký ten krok napřed před českou nabídkou, o cenách nemluvě.

Volný trh v EU

Nový impulzem pro zvýšení zájmu o nákupy v Polsku bylo přijetí Polska a České republiky do Evropské unie v roce 2004. Rozšířil se jednotný trh, ale především padly celní překážky.

Trhy v Polsku, pro a proti

Někteří lidé mají proti polským tržnicím výhrady. Vadí jim nekulturnost prodeje pod širým nebem nebo v provizorních přístřešcích. Jenže takové jsou tržnice na celém světě. Dlužno připomenout, že se za pětadvacet let oficiálního fungování úroveň polských tržnic výrazně zlepšila a má-li někdo vzpomínku na provizorní boudy a viklavé „pultíky“ prodávajících z kraje devadesátých let, musí si zároveň vzpomenout, že se v té době i u nás prodávalo podobným způsobem, a místy stále. Současné polské tržnice už vypadají jinak, parkoviště bývají vybavena sociálním zařízením, prodejní aly jsou mnohde přebudovány kryté tržnice městského typu. Tržnice se nikdy nemůže srovnávat s „kamenným“ obchodem. A jestliže se zákazník rozhodl jít do tržnice nakupovat, je to jeho svobodná volba.

Cena a šíře nabídky

Někteří lidé mají tržnice velmi rádi pro jejich atmosféru. Ale atmosféra není důvodem, proč Češi na polské tržnice jezdí – tím je nabídka a cena. Pravidelní zákazníci polských tržnic (což jsou většinou obyvatelé česko-polského příhraničí) dokonce trvdí, že cokoliv na trhu v Polsku koupí, je levnější než u nás. Je třeba to brát spíše jen jako výraz spokojenosti než jako statistický údaj.

Co na polských tržnicích Češi nakupují?

• Potraviny: káva, oplatky, uzeniny, sýry, ryby, nakládaná zelenina, sušené ovoce, pochutiny, salámy, klobásy, čerstvá zelenina a čerstvé ovoce včetně lesního…)
• Oblečení a boty: „Jednorázové“ společenské šaty (do tanečních, na svatby, na plesovou sezonu…), dětské oblečky (od kojenců po školáky), levné sportovní a outdoorové oblečení, prádlo a punčochové zboží, doplnění „oficiálního“ šatníku, sezonní módní hity. Kromě ceny (i u nás lze nakoupit levně) český zákazník oceňuje, že na polské tržnici nachází jiné věci, než doma a že se nabízené zboží drží právě panující oděvní linie.
• Kutilské a zahrádkářské potřeby: od dílenského vybavení a zahradnického nářadí po květinovou a zeleninovou sadbu, kuchyňské vybavení a doplňky.
• Potřeby pro děti: kočárky, postýlky, vaničky, vozítka, šlapadla, hračky, batůžky.
• Bytový textil: záclony, žaluzie, koberce, ložní prádlo, deky, polštáře, pokrývky, ručníky
• A vše ostatní, co dopředu není plánováno, ale momentálně zláká.

Kam a kdy do Polska na trh

Tržnice jsou ve všech příhraničních městech, namátkou: Klodzko, Kudowa Zdroj, Wroclaw, Jelenia Gora, Walbrzych, Cieszyn, Zgorzelec, Opole, Glucholazy, Prudnik, Nisa, Bialsko Biala…

Polské tržnice jsou nejlépe zásobeny (a také nejvíc navštěvovány) ve středu a v sobotu. V neděli, v pondělí a ve státní svátky nemá moc cenu na ně jezdit.