Dvojměstím Český Těšín a polský Cieszyn protéká řeka Olše (Olza), která tvoří státní hranici a rozděluje město na českou a polskou část. Toto dvojměstí vzniklo při ustavení samostatného československého státu na základě dohadovacího řízení o rozdělení slezského území. Rozdělení Těšína ovlivnilo rozvoj obou částí města, které je stále patrné. V současné době už zase stačí jen přejít most a návštěvník se ocitá v polském Těšíně.
Český Těšín a polský Cieszyn
Polský Těšín (Cieszyn) je kompaktní město s historickým jádrem a s mnoha stavebními a kulturními památkami. Podobu Českého Těšína významně určuje železnice a velké nádraží, které se nacházejí v jeho centru. Český Těšín rostl
plánovaně a působí trochu chladným a neosobním dojmem. Polský Těšín má jiný ráz – jeho křivolaké uličky jsou malebné a svádí návštěvníka k prohlídkám.
Město s vídeňskými prvky
Středověké město s hradem na výšině nad pravým břehem řeky Olše (v současné době polský Těšín) se začalo výrazně proměňovat na přelomu 18. a 19. století. Zástavbu předměstí na levém břehu pevně vymezila železnice, která spojila město v roce 1869 s Bohumínem a v roce 1872 s Košicemi. Košicko-bohumínská dráha měla v rozvoji Těšína a v jeho budoucím rozdělení rozhodující úlohu.
Na přelomu 19. a 20. století se vzhled maloměsta měnil pod vlivem císařské Vídně. Na hlavní ulici historického jádra vyrostl v roce 1898 Německý dům podle projektu Aloise Jedeka ve stylu severské renesance. Polská menšina si vlastní dům postavila v roce 1901 na hlavním náměstí. Novobarokní budova Německého divadla se secesním interiérem, vystavěná v letech 1908 až 1910) je práce vídeňských autorů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera.
Cieszyn nejsou jen legendární trhy
Trhovci, tržnice a vůbec obchodníci byli od nepaměti těmi, kdo vlévali krev do tepen města. Kupci tudy cestovali po staré obchodní cestě mezi Černým mořem a Baltem. Trhy jsou v Cieszyně legendární dodnes. Kromě tržnice zajímá českého zákazníka i těšínká Castorama. A do Biedronky lidé zajíždějí na velké nákupy.
Nejčastěji navštěvovaným místem je Zámecký vrch. Za zhlédnutí stojí palác založený v roce 1840 na základech dolního piastovského zámku. Za návštěvu stojí i jedenáct metrů vysoká románská rotunda svatého Mikuláše, která je nejcennější památkou Těšínského Slezska. Pochází z první poloviny 11. století a je jednou z nejstarších dochovaných památek kruhového typu v Polsku a první zděnou stavbou v Cieszyně. Kousek nad ní se tyčí Piastovská věž, z níž je nádherný výhled na řeku, celé dvojměstí až do Beskyd.
Rozdělení města Těšína
Rozhodnutí konference velvyslanců dohodových států v Paříži v červenci 1920 ukončilo téměř dva roky trvající spor mezi Československem a Polskem o Těšínsko. Došlo tak k rozdělení území, jehož historická kontinuita trvala téměř jedno tisíciletí s jádrem v Těšíně, poprvé zmiňovaném již v roce 1155.
Co ochtunat
Výborná jídla regionální kuchyně nalezneme v mnoha restauracích, které se nacházejí v Cieszyně, Wisle, Brenně, Ustroni či Koniakowě. Znalci doporučují bramborové placky se škvarky nebo vepřové koleno s chlebem, hořčicí a zelím nebo zbojnickou pečeni.
Stručně z historie Těšínska
Těšínsko, země dvou jazyků a jednoho dialektu, bylo od roku 1335 součástí České Koruny. Věrnost českému státu slibovalo devět generací těšínských Piastowců (první Kazimír 1316-1356, poslední Alžběta Lukrécia 1625-1653). Po vymření Piastowců přešlo odumřelé léno pod vládu Habsburků a jako samostatná část Koruny České zůstalo celistvé do 28. července 1920, tedy 585 let. Tehdy vítězné mocnosti první světové války daly východní část Těšínska (Zaolzie) Polsku, západní část (Předolší) zůstalo v Československu. Z města Těšína se stala města dvě. V polské části – Cieszyně – zůstaly starobylé památky, v Českém Těšíně nádraží. V roce 1938 Němci obsadili Sudety, v roce Německo 1940 Polsko porazilo a vtáhlo celé Těšínsko do tak zvané Třetí říše. Po druhé světové válce se most přes Olši neotevřel.
Těšínsko: Brána do polských Beskyd
Silniční hraniční přechod v Těšíně je vhodným východiskem pro návštěvu polské části Těšínských Beskyd. Zdejší muzea pečlivě uchovávají památky na místní gorolskou kulturu, přičemž neznalý návštěvník může být překvapen obrovským zájmem turistů o jejich sbírky. Beskydy Poláci považují za úchvatný přírodní celek, a proto se staly i významnou turistickou oblastí. Úroveň zdejších muzejních expozic je naopak na vysoké úrovni.
Foto: sxc.hu
