Mazurská jezera na východě Polska jsou zasazena do krásné přírody a vyhledávají je především lidé toužící po odpočinku v klidném prostředí. Je to ráj rybářů a milovníků vodních sportů. V oblasti Mazurských jezer se rovněž nacházejí turisticky zajímavá historická místa, třeba pozůstatky Hitlerova bunkru „Vlčí doupě“ v Gierlożu, tvrz Boyen v Giżycku nebo kostel svatého Jiří v Ketrzynu. Návštěvníci si mohou také připomenout místo významné bitvy u Grunwaldu, které se zúčastnil i mladý Jan Žižka z Trocnova.
Oblast tisíců jezer
Mazurská jezera, turisty často navštěvovaná oblast, leží v severovýchodním Polsku poblíž hranic s Litvou a výspou Ruské federace Kaliningradem. Na mapě Polska ji nalezneme nedaleko města Olsztyn. Celkově se v oblasti nachází na 3300 jezer. Region se vyznačuje rozsáhlými vodními plochami zabírajícími zhruba jednu pětinu úhrnné plochy. Jako největší jsou uváděna jezera Sniardwy, Mamry a Niegocin.
Panenská příroda
Mazurská jezera, bohatá na vodní živočichy, každoročně přilákají stovky rybářů. Vzácné úlovky si odsud odvážejí i „lovci beze zbraní“ – fotografové a kameramani. Některá jezera jsou lemována plážemi a přístupná ke koupání. Modravé vodní plochy jezer – od docela malých až po rozsáhlá o desítkách čtverečných kilometrů – lemují rozlehlé lesy nebo malebné rákosí. Mazury jsou oázou klidu a neuvěřitelně čisté, někde až panenské přírody. Mazurská jezera návštěvníkům nabízejí vysokou úroveň služeb za velice přijatelné ceny.
Mazurská jezera – ráj vodáků
Mazurská jezera jsou ideální pro vyznavače vodních sportů. Rozlehlé a přitom členité, vzájemně propojené vodní plochy nabízejí příležitost k dalekým vodním toulkám třeba k přírodním rezervacím (je jich tady nespočet). Když zafouká vítr, na hladině rozlehlých jezer (největší jsou jezera Sniardwi – 106,6 kilometrů čtverečních , a komplex jezer Mamry – 104,5 kilometrů čtverečních ) zvedne i několikametrové vlny. Do východní části Mazur, přiléhající k Bělorusku, se zase vydávají vodáci, aby si sjeli jednu z tras, z nichž některé měří podle vodáckých bedekrů i více než sto kilometrů. Právě na východě, v Běloveském národním parku, může turista potkat stáda volně se pasoucích zubrů.
Historie, která mrazí
Už v době, kdy se Hitler rozhodl obrátit svou armádu na východ, začaly spolu s plány Barbarossa vznikat projekty opevněného vůdcova velitelského stanoviště. Byl pro ně vybrán poměrně málo zalidněný a přitom po komunikacích i železnicí dostupný prostor poblíž tehdejšího východopruského města Rastenburg (dnešní Ketrzyn) necelých sto kilometrů od hranic Sovětského svazu. Přirozenou ochranou lokality byl hustý les a hlavně okolní Mazurská jezera. Místo dostalo spolu s krycím názvem Wolfschanze – Vlčí doupě i známku nejvyššího stupně utajení. V konečné fázi připomínal staroegyptskou hrobku. Hitler ve Vlčím doupěti údajně pobýval od června 1941 (Barbarossa) do listopadu 1944 (asi 800 dní). Neúspěšný atentát na Hitlera („operace Valkýra“), byl podniknut právě v tomto místě. Při přesunu do Berlína nechal vůdce svou „pevnost“ zničit. Zachovalé zbytky areálu je možno si s průvodcem prohlédnout. „Militantně“ ladění návštěvníci se zde mohou i ubytovat v hotelu přestavěném z jedné budov komplexu.
Foto: Mazurská jezera, Kosewo. sxc.hu
