Kowary

Kowary jsou menší město na úpatí polských Krkonoš. Správně patří do Dolnoslezského vojvodství v jihozpadním Polsku. Kowary navštíví turisté při výletu do parku miniatur s architektonickými památkami dolnoslezské oblasti. Z Pomezních Bud to je do Kowar sotva osm kilometrů pěšky či na kole, autem je dvanáct kilometrů. Samotné městečko Kowary stojí za prohlídku.

Kowary v Krkonoších

Kowary, dříve německy Schmiedeberg im Riesengebirge, leží téměř pod Sněžkou, v jihovýchodní části Jelenohorské kotliny. Do Jelení Hory je to z Kowar asi 14 kilometrů, do Vratislavi něco málo přes 90 kilometr. V Kowarech žije v současné době kolem jedenácti tisíc obyvatel.

Kowary s kovářskou historií

V roce 1148 byla na svahu hory Rudniku objevena železná ruda. S její těžbou a ručním zpracováním (kovářstvím) souvisí vznik a rozvoj obce.

• Však také německý i polský název obce ke kovářství odkazují:
• Schmiedeberg im Riesengebirge lze „elegantně“ přeložit do češtiny jako Kovářskou Horu, Kováčskou Horu, Kovářov;
• čemuž odpovídají i polské Kowary.

Vzlety a pády města Kowar

Ke konci 16. století bylo město hlavním centrem pro výrobu střelných zbraní. Těžba železné rudy prosperovala až do třicetileté války, kdy bylo město v roce 1633 zničeno.

Po válce se pro město stalo stále důležitější tkaní závojů, zatímco těžba se zmenšovala. Na počátku 18. století se město stalo jedním z největších center obchodu se závoji ve Slezsku s obchodními vztahy s evropskými zeměmi a s Amerikou. Po pruské anekci většiny Slezska následoval ekonomický pokles. Ten nezastavilo asi usazování povolaných damašských tkalců.

Pomohla až industrializace v polovině 19. století. V roce 1882 dostalo město železniční spojení do Hirschbergu (Jelení Hory), což dále posílilo hospodářství.

Stinná válečná historie

Během druhé světové války byli Poláci  zneužíváni ze strany nacistického Německa k otrockým pracím v místních dolech. Fungoval zde také pracovní tábor pro židovské vězně zřízený v roce 1943  a pracovní jednotky z tábora válečných zajatců Stalag VIII-A.

Město nebylo během války zničeno a po porážce Německa v roce 1945 se stalo opět součástí Polska. Německé obyvatelstvo uprchlo nebo bylo vyhnáno. Město bylo přejmenováno a znovu osídleno Poláky z východního pohraničí.

• V současné době mají Kowary uzavřeny partnerské smlouvy mimo jiné s českými obcemi Černý Důl,  Malá Úpa, Vrchlabí a Žacléř.

Památky Kowar

Kowary jsou město s množstvím historických architektonických památek:

• Radnice
• Kostel sv. Marie, goticko – barokní
• Bývalý františkánský klášter
• Palác Nowy Dwór
• Palác a park Ciszyca s vrchem Radziwiłłówka
• Nemocnice Wysoka Łąka
• Nemocnice Bukowiec
• Četné historické domy a vily
• V Kowarech se dále nachází park miniatur slezských památek (Lower Silesia Monuments).
  Víc o parku v samostatném článku ZDE.
• V bývalých dolech jsou zřízeny podzemní turistické trasy .