Ovlivněni českými národními bájemi rádi dětem vyprávíme, že zatímco praotce Čecha okouzlil kraj mlékem a strdím oplývající, jeho mladší bratr Lech po nějakém čase odešel, aby založil Hnězdno a celý polský stát. Poláci mají také legendu o Lechovi, podle jejich podání byl ale Lech ten starší a rozumnější. Jisté je to, že se historie polského národa počítá od pátého století po Kristu.
Nejstarší dějiny Polska
Někdy v pátém století našeho letopočtu se v širokém, vlídném a rovinatém kraji mezi řekamiVislou a Odrou (od východu k západu) usadily slovanské kmeny. První písemné zmínky o jejich usídlení pocházejí z šestého století. Křesťanství se na území dnešního Polska dostalo v desátém století a je spojováno s vládou Měška I. Státní útvar pod jeho panováním natolik sílil v kontextu ostatních zemí, že jeho syn Boleslav Chrabrý byl počátkem 11. století korunován polským králem.
- Při evangelizaci území pruského byl „pohany“ zajat a rituálně usmrcen Slavníkovec Vojtěch, jehož ostatky od Prusů později Boleslav Chrabrý vykoupil. Legenda o svatém mučedníkovi pomáhala při šíření křesťanství.
Polský středověk
Situace v zemi po smrti Boleslava Chrabrého byla nestabilní. Po několik dalších století Polskem zmítaly boje, území měnilo hranice a velikost, čelilo tatarským nájezdům. Počátkem 13. století přišli na pozvání panovníka do říše němečtí rytíři, křižáci (započata stavba unikátního Malborku). Roku 1333 se polským králem stal Kazimír Veliký a země
začala vzkvétat. Rozsáhlých stavebních změn doznal hrad Wavel, v Krakově byla rovněž založena univerzita. Po spojení s litevskou dynastií (Jagelonci) se Krakov stal hlavním městem. Usadivší se němečtí rytíři měli rozpínavé ambice, až podepsáním torunské smlouvy v roce 1466 získalo Polsko vládu nad Gdaňskem a východním Pruskem.
Novověká historie Polska
Počátkem novověku Polsko proslavil Mikoláš Koperník, který vypracoval teorii, v níž odvážně dokazoval, že středem vesmíru není Země, ale Slunce. V 16. století nastal rozmach měst, a především námořního obchodu (přístav v hanzovním Gdaňsku). Polské království se spojilo v unii s Litevským velkovévodstvím, unie se stala největším evropským útvarem. Z mocenských důvodů bylo hlavní město přesunuto do Varšavy. Počátkem 17. století, po bitvě u Klutsjina, získalo Polsko moc nad Ruskem (král Vladislav carem). Válkami s Turky, Kozáky a Švédy země utrpěla obrovské finanční ztráty.
- Do poloviny 17. Století je zasazen děj světového románu Henryka Sienkiewicz (Nobelova cena za literaturu) Ohněm a mečem. V reálné době děje románu získala polská šlechta významných svobod, každý člen tehdejšího parlamentu mohl vetovat předkládaný zákon (Liberum veto), což ale přineslo do země nestabilitu a rozkol. Roku 1655 začaly „švédské války“ (H. S. ztvárnil v románu Potopa).
- Při obraně proti Švédům sehrálo důležitou úlohu opevnění Čenstochové – pomoc byla přičítána pomoci Panny Marie, což byl jeden z pilířů následné národní adorace Panny Marie Čenstochovské.
Koncem 17. století, po bitvě o Vídeň, skončily nájezdy Otomanské říše. V roce 1721 porazili Poláci Švédy (severní válka), ale se země se zase dostala do ruského područí. Polsko prožívalo rozkladné období, o jeho hraniční oblasti se „podělily“ silné mocnosti – Rakousko, Prusko, Rusko (1772).
Nová polská ústava
Polská země se „vzchopila“ za vlády Stanislava Poniatowského, který přijal novou ústavu (1791) podle které se polský trůn stal dědičným, a „nešťastné“ Liberum veto bylo zrušeno. Při prvním výročí přijetí ústavy byla jako symbol Polska poprvé použita bíločervená vlajka.
Polsko vymazáno z mapy
- K velké polské tragédi došlo po tak zvaném Kosciuszkovu povstání (1794). V bojích proti Rusku a Prusku ztratilo Polsko Varšavu (Rusko) a Krakov (Rakousko). Polsko bylo „vymazáno z mapy„
- Poláci viděli velkou naději v Napoleonovi a podporovali ho v jeho tažení do Ruska 1807).
- Rok nato vzniklo polonezávislé Varšavské vojvodství.
- Po Napoleonově prohře (Waterloo) byla ustanovena tak zvaná Svatá aliance (Rusko, Prusko, Rakousko), Polsku byla udělena ústava, vzniklo Varšavské království. Země však byla v ruském područí.
- Protiruské listopadové povstání v roce 1831 bylo potlačeno.
- Další povstání nastalo v roce 1863 (Lednové povstání).
- V roce 1848 bylo na polském území patřícím Rakousku zrušeno nevolnictví.
- Další snahou o svobodu národa bylo vytvoření Polského národního svazu v roce 1893.
Obávaná „východní fronta“
Za první světové války se na území, která se později stala polskými – například Halič, odehrávala většina bitev (neslavně legendární „východní fronta“).
Po ukončení první světové války a po rozpadu Rakouska-Uherska získalo konečně Polsko konečně nezávislost. S novým Československem se podělilo o některé části Slezska (Těšín).
Napadení Polska rozputalo světovou válku
Bombardováním Westerplatte 1. září 1939 započal Hitler druhou světovou válku. V poraženém Polsku byly zřízeny vyhlazovací koncentrační tábory (nejhroznější v Osvětimi, Treblince, Majdanek u Lublinu). Byla zničena mnohá města, Varšava byla z příkazu Hitlera vybombardována téměř totálně.
Varšavský pakt, Wojtyla a Solidarita
Po skončení druhé světové války spadlo Polsko pod vliv Sovětského svazu jako vítězné mocnosti a stalo se součásti sověty řízeného „socialistického bloku“.
V roce 1955 byla ve Varšavě podepsána Varšavská smlouva, která byla vojenskou odezvou na vytvoření Severoatlantické aliance.
Svět se o Polsko začal výrazněji zajímat, když v roce 1978 usedl na papežský stolek Polák Karol Wojtyla, který převzal jméno Jan Pavel II. Byl nejen prvním neitalským papežem, ale dokonce ještě ze socialistického – proklamovaně „ateistického“ – bloku. (Bigotnost Poláků byla i v dobách socialismu ovšem vysoká.)
Světový ohlas získalo také hnutí odborové organizace v gdaňských docích Solidarita, jehož vůdce Lech Walesa v roce 1983 obdržel Nobelovu cenu míru. Odpor deseti milionů Poláků proti komunistické diktatuře vedlo k vyhlášení mimořádného stavu (stanného práva) v Polsku. Československo v té době vypovědělo dohodu o pohraničním styku a mimo jiné se například polské Tatry nebo polský štít Rysů staly pro nás zakázaným územím.
Svobodné demokratické Polsko
Jako v ostatních státech socialistického bloku, také v Polsku došlo v roce 1989 k vyjednávání, která vedla k prvním svobodným volbám, v nichž s obrovskou převahou zvítězila Solidarita. Začala etapa novodobého, svobodného a demokratického Polska.
Foto: Wawel, královský erb. (sxc.hu)
