Bieszczady tvoří část Beskyd, které se nacházejí na území Polska. Přecházejí na Slovensko, až na Ukrajinu. Nejvyšší hora se nazývá Tarnica.
Obsah
Duszatyńská jezera a rezervace Zwiezło
Leží na trase červené turistické stezky, což je hlavní Beskydská stezka na úseku z Komańczy do Chryszczaty. Území, kde se nacházejí, je chráněno jako přírodní rezervace „Zwiezło“, o rozloze 2,2 hektaru. Název rezervace přímo odkazuje na události z roku 1907, kdy jezera vznikla v důsledku masivního sesuvu půdy.
Jeziorko Bobrowe u Huczwice
Nachází se na severních svazích Chryszczata (997 m n. m.), mezi bývalými, dnes již neexistujícími, obcemi Huczwice a Sukowate. Jde o malé, ale malebné jezírko s charakteristickými pahýly stromů, vyčnívajícími nad vodní hladinu, které bylo vytvořeno umělým způsobem. Je to krásné místo k pozorování přírody, včetně vodního ptactva.
Sine Wiry
Krajinná rezervace o rozloze 450 ha se nachází v oblasti bývalých vesnic Łuh, Zawoj a Polanki. Tato rezervace zahrnuje několikakilometrový úsek řeky Wetlina a jižní svah vrchu Połoma (776 m n. m.). Místo je porostlé převážně bukovým a jedlovým lesem. Nejcharakterističtější částí rezervace, jednou z nejkrásnějších a turisticky snadno přístupných, je soutěska Wetlina.
Vodopády v Bieszczadách
Bieszczadské vodopády, kaskády a další zajímavé soutěsky řek a potoků, určitě stojí za vidění. Tento kraj není na takové zvláštnosti nijak zvlášť bohatý, nejsou zde žádné velké vodopády, zato je zde mnoho velmi pěkných, malebných menších vodopádů a kaskád, které určitě stojí za vidění.
Rezervace „Gołoborze“
Rezervace byla zřízena v roce 1969 a z informační tabule na místě se mimo jiné dočteme, že je porostlá 18 druhy chráněných rostlin, skupinou lišejníků a mechorostů.
Přírodní rezervace „Przełom Osławy u Duszatyna“
Byla založena v roce 2000 na ploše 322,45 ha. Patří sem např. meandrový úsek řeky Osławy, zvaný Łokcie. V tomto místě Osława obtéká malý kopec zvaný Łokieć (515 m n. m.) a vytváří oblouk připomínající písmeno omega ve vzdálenosti asi 1,8 km.
Jeskyně Jahybta v Rosolinu
Je místem, které stojí za to v této oblasti navštívit. Je to zejména proto, že není na zvlášť odlehlém místě a procházka k ní nezabere příliš času. Abyste se sem dostali, odbočte v Polaně na cestu z betonových desek, přímo u mostu přes potok Czarny. Na křižovatce je malá kaplička.
Rašeliniště „Tarnawa“
Dostanete se sem pěšky z místa Tarnawa Niżna, na kole nebo autem. Na místě je parkoviště, naučné tabule a přístřešek. Přístup z Tarnawa Niżna je po úzké asfaltové silnici v těsné blízkosti řeky San, která je hranicí Polska a Ukrajiny. Můžete zde obdivovat pěkný výhled na ukrajinská území.
Rašeliniště „Wołosate“
Najdete jej přímo u silnice Ustrzyki Górne. Nachází se v nadmořské výšce asi 680 m nad mořem, na štěrkové a hlinité terase Wołosatky, vzniklé v období pleistocénu a holocénu a zaujímá plochu 4 ha. Pokryvy se zde vytvořily na málo propustných, převážně břidlicových vrstvách.
Vyhlídka Pichurów
V okolí Tarnawa Niżna, nedaleko silnice, je zajímavá vyhlídka s výhledem na Krzemień, Kopu Bukowsku a Bukowe Berdo a také na fragment údolí potoka Roztoki. Na začátku stezky jsou ruiny bývalého mostu úzkorozchodné železnice a malé parkoviště.
Přírodní rezervace „Hulskie“
Byla zřízena v roce 1983, nařízením ministra lesnictví a dřevařského průmyslu, ze dne 24. listopadu 1983, na ploše 189,87 ha. Nachází se na lesním inspektorátu Lutowiska a na severních svazích pohoří Otryt. Pokrývá území od vrcholu pohoří až téměř k řece San, tekoucí v údolí. Někdy bývá zaměňována s bývalou stejnojmennou obcí.
Mlýn v Hulskie
Přírodní a krajinný komplex „Młyn w Hulskie“, nacházející se v areálu Lesnického inspektorátu Lutowiska, byl založen k ochraně zbytků bývalého mlýna a jeho okolí. Najdeme jej u ústí Hulského potoka do Sanu, v dolní a severní části bývalé vesnice Hulskie. Objevíme tady zbytky mlýna a fragment starého mlýnského náhonu. V současnosti tudy žádná stezka nevede.
Bieszczadská lesní železnice
Úzkokolejka v Bieszczadách, založená na konci 19. století, se od té doby stala neodmyslitelnou součástí krajiny Bieszczad. V minulosti byla dlouhá desítky kilometrů a měla mnoho odboček. Na počátku 90. let 20. století byla zcela uzavřena. Díky úsilí Nadace Bieszczady byla lesní železnice opět uvedena k životu.
Přehrady v Solině a Myczkowcích
Když koncem 50. let 20. století dorazily první měřicí týmy do Soliny, musely třikrát překročit San, protože všechny mosty na této řece byly zničeny. Místo pro přehradu bylo tehdy vytyčeno o jeden kilometr níže než místo, kde v letech 1936-37 probíhaly počáteční geologické práce na vodní stavbě podle návrhu profesora Pomianowského.
