Kopalnia soli Wieliczka nedaleko Krakova v Polské republice je kolébkou polského hornictví, zároveň unikátní turistickou atrakcí, která je od roku 1978 na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO. Důlní chodby v devíti podlažích dosahují celkové délky asi 200 kilometrů.

Tradice počítaná na tisíce let

Solná ložiska Wieliczka byla známa už 3500 let před naším letopočtem. Tehdy sůl vařili v hliněných hrncích na otevřených ohništích. Intenzívně jsou ložiska soli využívána od roku 1290 po 700 let až do současnosti. První šachta Danilowicza byla otevřena v roce Kopalnia soli Wieliczka nedaleko Krakova v Polské republice. Socha vytesaná ze soli.1638. Pro turistiku je důl využíván od roku 1935. Počátkem šedesátých let byla zřízena nová těžní věž. V letech 1987 až 1989 provedena rekonstrukce elektrických rozvodů, energeticky je důl v současnosti zabezpečený dvojím samostatným napojením na vnější elektrickou síť, má vlastní elektrárnu a pro nouzové osvětlení akumulátory.

Wieliczka – solný div

Ložisko soli má skutečně ohromující rozměry: ve směru východ-západ se táhne v délce kolem deseti kilometrů, je široké půl až jeden a půl kilometru a hluboké do 340 metrů. Podle starých map je zde vyraženo 26 šachet, 180 podzemních šibiků a 2040 komor. Prvé podlaží leží v hloubce 64 metry a deváté v hloubce 327 metrů. Kromě výdřevy části chodeb, některých schodišť a ochranných zábradlí je vše ostatní ze soli. Sály s vysokými stropy jsou bez jakéhokoliv jištění. Sůl je natolik pevná, a ve spojení s pískem nebo jílem i elastická, že zde nedochází k závalům, jako v uhelných dolech.

Turistická trasa původně vedla jen devět komorami, dnes se do podzemí vstupuje po 863 dřevěných schodech, prohlídka na trase dlouhé přes tři kilometry zahrnuje 20 podzemních sálů a trvá asi jeden a půl hodiny.

V roce 1964 bylo v podzemí otevřeno sanatorium – mimořádné mikroklima umožňuje léčit astma a průduškové choroby. Největším nepřítelem solného dolu je sladká voda.

Umění v podzemí

Ohromující je i vnitřní architektura sálů a jejich vybavení.

  • Atraktivní sochy Mikolaše Koperníka, svatého Antonína, skřítků, biblických výjevů, historických postav a dalších jsou všechny ze soli.
  • Rovněž tak „mramorovaná“ dlažba, oltář, sochy i křišťál elektrických lustrů největší a nejkrásnější kaple v hloubce 101 metr v podzemí, zasvěcené blahoslavené Kingi. Právě v ní se několikrát do roka konají bohoslužby. Kaple vytesaná ze soli je 54 metry dlouhá, 14,5 metrů široká a deset metrů vysoká.
  • Pozoruhodná jsou i dvě solná jezera.
  • A také komora Wisla v hloubce 135 metrů v závěru turistické trasy.

Servis pro turisty

Kromě sociálního zařízení na vysoké úrovni je zde také bufet, prodejna pohlednic a množství stánků se suvenýry. Na povrch se fárá pravým hornickým dvoupodlažním výtahem.

Skřítkové – krasnoludkowia

Důl má své skřítky, tito krasnoludkowia ochraňovali dědičné pracoviště horníků po dobu jejich nepřítomnosti. Sídlí zde také dobrý duch Skarbnik, který rozpaženýma rukama brání vstoupit nezkušeným horníkům do nebezpečných míst.

Foto: Kopalnia soli Wieliczka nedaleko Krakova v Polské republice. Socha vytesaná ze soli. (sxc.hu)

Další články z rubriky

Štítky: , , , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *